Život se nám prodlužuje, naše kostra to ale neví
Ošetřoval jsem staršího obchodníka indického původu, který skončil na vozíku pro slabost dolních končetin. Vyšetřen řadou neurologů a dalších specialistů, po několika EMG a jednom MR vyšetření dolních končetin si někdo všiml, že nemá prakticky vůbec žádnou hladinu vitamínu D. Dnes, po více než roce intervence, již zase pobíhá po svém krámku, jen pravidelně užívá D vitamín.
Slunce je naprosto dominantním a unikátním zdrojem pro tvorbu vitamínu D v lidském těle
V 17. století byla očekávaná doba života 34 let, před 100 lety 54 let, od přelomu milénia se dožíváme v průměru 80 a více (především ženy) let. Průměrná délka života roste, jenže to někdo zapomněl oznámit vašemu skeletu a pohybovému aparátu. Na toto není evolučně připravený, není na to „stavěný“. Takže, co pro sebe můžeme udělat, aby náš pohybový aparát vydržel do takto vysokého věku?
Po 25. roce už nic nedoženete
Většina našich charakteristik má původ v genetice a s tím neuděláme nic. Tedy- musíme vědět a uvědomit si, zda naši rodiče a příbuzní trpěli osteoporózou, artrózou atp. a uvědomění si této informace již není málo. Máme-li děti, pak bychom měli pochopit, že péče o jejich skelet a pohybový aparát začíná narozením. V průběhu dětství a dospívání si všichni budují tzv. vrcholovou kostní hmotu. Hotovo bývá kolem 25 let a po zbytek života už kosti jen ztrácíme…
V tomto období musíme zajistit přísun vápníku a vitamínu D, dbát na adekvátní vývoj svalového aparátu, sledovat nutriční zvyky a zlozvyky svých potomků, o dietách nemluvě, u dívek je třeba dbát na pravidelnou menstruaci. Jedinci s chronickými chorobami a medikací (např. kortikoidy, antiepileptika aj), osoby s celiakií, postižení mentální anorexiií ale např. i vrcholoví sportovci s nepřirozeným vývojem, nedobudují adekvátní vrcholovou kostní hmotu a zakládají si na problémy v dalším životě.
Jsme svědky pandemie deficitu vitamínu D!
Žijeme historicky v době, v jaké nežil nikdo před námi. Naši předkové trávili podstatnou část svého života fyzickou prací venku - na slunci. Chodili do práce často pěšky a pojem „klimatizovaný open space“ by je asi vyděsil. Měl by děsit i Vás. Slunce je naprosto dominantním a unikátním zdrojem pro tvorbu vitamínu D v lidském těle.
Ve stravě můžeme přijmout maximálně 100 jednotek D vitamínu denně, doporučený příjem ale je 800 jednotek denně, u řady pacientů je nutné doplňovat dávky mnohem vyšší pro normalizaci hladin. Tato mnohotvárná a nesmírně pozoruhodná látka je zodpovědná nejen za hospodaření s vápníkem a hustotu našich kostí, ale i za udržování a výkonnost svalů.
Deficit vitamínu D, vedoucí k měknutí kostí (osteomalácii, neboli křivici u dětí), jev vídaný v průmyslové revoluci, se vrací zadními vrátky v době IT revoluce. Člověka s normální hladinou D vitamínu vidím při tom jen velmi výjimečně, a to většinou u osob
užívajících nějakou formu této látky.
Jen o něco méně tragická je situace kolem naší spotřeby vápníku
Pro českou prostonárodní dietu není typická pestrá škála a vysoká spotřeba tvrdých sýrů. Doporučený denní příjem je kolem 1 g vápníku. Průměrný denní příjem vápníku v potravě je asi polovinou doporučené denní dávky. V rizikových obdobích typu dospívání, těhotenství, kojení nebo přechodu je při tom doporučován přísun vápníku ještě vyšší.
Jak si pomoci? Dostatek vápníku a vitamínu D
Co může současná medicína nabídnout v tomto boji? Edukaci populace o důležitosti saturace vápníkem v dietě i dietních doplňcích a především osvětu o veledůležitosti „vitamínu D“, který jako dvou jediný působí jak na kostní, tak i na svalový systém a kde se skutečně potýkáme s jeho populačním těžkým deficitem daným „civilizovaným“ způsobem života. Jak vápník, tak D vitamín jsou při tom levné a běžně dostupné. A to asi nejdůležitější pravidlo zní- hýbat se! Nepřestávat. Jak říkají naši angličtí kolegové - „use it or lose it!“
Zdroj https://www.vezralemveku.cz
Autor: MUDr. Jiří Jenšovský
Osteocentrum Interní klinika 1. LF UK a UVN Praha