Vitamín D – přírodní zdroje a ovlivnění organismu
V nedávné době se vitamin D stal středem pozornosti při sledování, zda jej Evropané mají dostatek a jakým způsobem jej získávají. Zda je množství obsažené v potravinách a syntetizované organismem vlivem slunečního záření dostatečné nebo je nezbytné další zvýšení příjmu vhodnou fortifikací.
Vitamín D
Vitamin D patří mezi výjimečné živiny, může být získáván přímo z potravy, ale v těle vzniká také působením slunečního světla na kůži. Je nezbytný pro optimální využití vápníku v těle, neboť ovlivňuje jeho absorpci ve střevech a následné uložení v kostech, řídí také hladinu vápníku v krvi. Nedostatek vápníku působí choroby kostí, jako je křivice u dětí a osteoporóza u dospělých. Mimoto má vitamin D v organismu řadu dalších funkcí.
Označení vitamin D zahrnuje dvě složky – vitamin D2 a vitamin D3, které se mírně liší svou chemickou strukturou.
Vitamin D2, rovněž označovaný jako ergokalciferol, je průmyslově vyráběn z droždí a slouží jako potravinářské aditivum.
Vitamín D vzniká díky slunečnímu záření
Vitamin D3 (cholekalciferol) vzniká v kůži vlivem slunečního záření, ale může být získán také konzumací potravin na bázi masa.
Obě formy se používají při fortifikaci potravin a v potravinových doplňcích, vitamin D3 je účinnější a stabilnější než vitamin D2, proto se při fortifikacích používá častěji. Vitamín D vznikající působením slunečního záření (opalováním).
Vitamin D vzniká z cholesterolu působením slunečních paprsků na pokožku. Přesněji řečeno, složka slunečního záření – ultrafialové paprsky B (UV-B, 280-315 nm) ovlivňují tvorbu vitaminu D z jeho prekurzoru 7-dehydrocholesterolu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje vystavovat obličej a paže slunečnímu záření po dobu 30 minut denně pro dosažení přiměřené produkce vitamínu D2 .
Vzniklé přebytky tohoto v tuku rozpustném vitaminu mohou být uloženy v tukové tkáni pro pozdější využití. Tímto způsobem však není možné získat příliš velké přebytky vitaminu D díky autoregulačním mechanismům, zabraňujícím jeho nadbytečné tvorbě vlivem slunečního záření – zvýšená teplota totiž vede k jeho přeměně na neaktivní analogy vitaminu D.
Vytvořené rezervy vitaminu D nevystačí pro celé zimní období, neboť v severní a střední Evropě není dostatek slunečního svitu pro tvorbu potřebného množství vitaminu D3. Podle WHO jsou osoby nevycházející ven, případně jinak se chránící před sluncem, vystaveny riziku nedostatku vitaminu D, podobně jako jednotlivci s tmavou pokožkou, jelikož silná pigmentace kůže brání záření UV-B v průniku k buňkám produkujícím vitamin D2. Také časté a důkladné užívání opalovacích krémů, často doporučované jako ochrana proti rakovině kůže, analogicky blokuje syntézu vitaminu D v kůži.
Tyto skutečnosti zvyšují význam vitaminu D přítomného v potravinách
Vitamin D v potravinách WHO doporučuje pro děti a dospělé do věku 50 let (včetně těhotných a kojících žen) denní příjem vitaminu D v dávce 5 μg, tedy 200 mezinárodních jednotek (IU), pro osoby ve věku 51-65 let 10 μg (400 IU) a pro osoby nad 65 let 15 μg (600 IU).
Národní doporučení pro vitamin D přijímaný potravou jsou v jednotlivých evropských státech odlišné, většinou jsou vyšší.
Pro srovnání United States Institute of Medicine (IOM) doporučuje denní příjem 15 ug pro osoby věku 1-70 let a 20 μg pro osoby starší.
Tato nově publikovaná doporučení IOM vyjadřují ve srovnání s dříve publikovanými hodnotami podstatné zvýšení doporučeného příjmu.
Hlavními potravními zdroji vitaminu D jsou rybí játra (tresčí), olej z rybích jater, tučné ryby a vaječný žloutek, dále také potraviny obohacené vitaminem D, např. cereální snídaně, mléko, máslo a margarin.
Z rostlinných zdrojů jsou to hlavně houby (divoce rostoucí a žampióny), avokádo, banány, kakao, kokosové mléko, některé druhy sójových a rýžových nápojů a obilné klíčky.
Hlavní zdroje vitaminu D
Olej z tresčích jater 210.0
Makrela syrová 8.2
Losos syrový 7.1
Losos grilovaný 5.9
Vaječný žloutek 4.9
Bezpečná horní hranice příjmu stanovená Vědeckým výborem pro potraviny je 25 μg vitaminu D na den pro kojence a děti do 10 let věku, a 50 μg na den pro zbytek populace.
Pro srovnání IOM definoval denní bezpečnou hranici příjmu 25 μg pro kojence věku 0-6 měsíců, 37,5 μg pro 6-12 měsíců, 63,5 μg pro děti 1-3 roky, 75 μg pro věk 4-8 let a 100 μg pro osoby staré 9 let a starší.
Výhody vitaminu D
Vitamin D je důležitý pro udržování zdravého stavu kostí, je však rovněž zapotřebí pro dobrou funkci svalů. Přiměřená hladina vitaminu D pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce, snižuje riziko zlomenin kostí vyvolaných pádem (což je významný problém starších osob) o 20-30 %.
Jiné oblasti, kde je správná hladina vitaminu D velmi důležitá, je skleróza, artritida, diabetes a některé typy rakoviny (prsu, kolorektální a prostaty).
Existuje několik propracovaných lékařských studií, zabývajících se účinky vitamínu D ve vztahu k chřipce (influenz) resp. dalším infekčním onemocněním dýchacích cest.
Bylo zjištěno, že tento vitamín podporuje genovou expresi různých endogenních (vnitřních) antimikrobiálních peptidů (AMP), které vykazují širokou škálu působení proti bakteriím, plísním a konečně také virům. Níže uvedená zjištění ukazují, že náchylnost k onemocnění chřipkou se snižuje, pokud je organismus pravidelně vystavován (v bezpečném režimu) slunečnímu záření nebo pokud je v potravinách či olejových kapslích podáván právě vitamín D. Vzhledem k tomu, že hladina vitamínu D se v populaci v různých sezónních obdobích mění, existuje hypotéza, která dává do souvislosti vztah mezi nižší hladinou vitamínu D v populaci a epidemickým výskytem chřipky.
Zpráva vydaná IOM zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat ve výzkumu těchto záležitostí a potvrdit tak všechny uvedené souvislosti.
Nedostatek vitaminu D?
Většina Evropanů nenaplňuje doporučený příjem vitaminu D2,3, proto je obohacování potravin vhodnou alternativou. Nedávný výzkum například prokázal, že účinným způsobem je fortifikace pomerančové šťávy.
Programy obohacování potravin vitaminem D zaměřené na velkou část populace byly úspěšně zavedeny v celé řadě zemí (např. fortifikace veškerého mléka v Kanadě). Obohacování potravin (povinné i dobrovolné) je nutné monitorovat pro zjištění celkového příjmu vitaminu D. Povinné programy obohacování vitaminem D mají zřetelné výhody proti dobrovolným kvůli snadnějšímu sledování účinků.
Při všech těchto akcích je nutné dbát na to, aby celkový denní příjem nepřesáhl horní hranici, tj. 25 a 50 ug (1000 a 2000 IU), stanovenou Evropským vědeckým výborem pro potraviny.
Osoby více vystavené slunečnímu záření, jež podporuje tvorbu vitaminu D, musejí dbát, aby nepřekročily bezpečné limity příjmu. Klinické symptomy nadbytku vitaminu D (hypervitaminóza D) zahrnují anorexii, ztrátu váhy, slabost, únavu, ztrátu orientace, zvracení a zácpu.
Projevy nedostatku
Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorbce vápníku a fosfátu. U dětí se toto projeví jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie a osteoporóze. Také se projevuje zvýšenou kazivostí zubů. Přímý vliv na nedostatek vitamínu D má hlavně jídelníček, pobyt na slunci a pohyb. Nedostatek vitaminu D se projevuje hlavně řídnutím kostí jak u dětí, tak v dospělosti, kde může vést až k osteoporóze. Klinické projevy deficitu vitaminu D se vyskytují na všech kontinentech, rizikovou skupinou jsou zejména děti do 30 měsíců, nejvíce kojenci – v mateřském mléce je málo vitaminu D, nejsou příliš vystavováni slunečnímu svitu a jejich růst je velmi intenzivní (velká potřeba).
Nedávné výzkumy objevili, že bez vitamínu D je imunitní systém T buněk neaktivní. Proto když se v zimě setkáte s chřipkou a nemáte nedostatkem sluníčka dostatek vitaminu D, jste proti ní prakticky bezbranní.
V březnu 2010 v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism publikovali studii, která zjistila, že 59 % populace má nedostatek vitamínu D. Navíc asi 25 % z toho má extrémně nízkou úroveň vitamínu D.
dr. Richard Kremer z Centra zdraví univerzity v McGill řekl: „Abnormální úrovně vitamínu D jsou spjaty s celým spektrem nemocí včetně rakoviny, osteoporózy a cukrovky, a rovněž s kardiovaskulárními a autoimunitními chorobami.“
Máte dostatek vitamínu D?
Nejlepší způsob je otestovat vaši krev. Nicméně, pokud máte jakékoliv z následujících onemocnění, potřebujete vyrovnat hladinu vitamínu D.
CHŘIPKA – nedostatek vitamínu D vede k respiračním onemocněním.
SVALOVÁ SLABOST – je slabost svalů způsobena nedostatkem vitamínu D, protože jejich receptory musí být trvale udržovány vitamínem D.
LUPÉNKA – i syntetický vitamín D prokázal vliv na zlepšení lupénky.
CHRONICKÉ ONEMOCNĚNÍ LEDVIN – lidé s pokročilými chronickými nemocemi ledvin nejsou schopni si vytvořit aktivní formu vitamínu D.
DIABETES – Podle jedné studie na 10.366 dětech, dostalo 2000 z nich první den po narození 2000 jednotek vitamínu D3. Pak byly sledované po dobu 31 let a skupina, která obdržela první den svého života vitamín D3, měla snížené riziko onemocnění diabetem typu I o 80%.
ASTMA – výzkum vedený v Japonsku prokázal velké snížení astmatických záchvatů při denní konzumaci 1200 jednotek vitamínu D.
PERIODONTÁLNÍ ONEMOCĚNÍ – je to chronické onemocnění dásní které způsobuje otekliny a krvácení. Vitamín D významně snižuje počet bakterií v ústech. KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI – městnavé srdeční selhání je přidružené s nedostatkem vitamínu D. Při jedné studii bylo zjištěno, že ženy s nízkou hladinou vitamínu D měly o 67% zvýšené riziko vysokého tlaku.
SCHYZOFRENIE A DEPRESE – tyto poruchy jsou spojené s nedostatkem vitamínu D. Studie zjistila, že těhotné ženy s nedostatečnou úrovní vitamínu D měli děti, jež bylo nezbytné léčit pro dostatečný mozkový vývoj a poskytnout jim duševní podporu v pozdějších letech.
RAKOVINA – Existuje vědecká studie, která výslovně spojuje nedostatek vitamínu D s rakovinou prsu.
Vyšší dávky vit. D ze slunečního svitu snižují o 75% rakovinný růst a o 50% zmenší nádory.
Závěry
Pro většinu evropské populace není získávání vitaminu D cestou jeho vytváření v kůži postačující. Krátké letní období, převažující zaměstnání v krytých prostorech, používání prostředků ochrany pokožky před slunečním zářením, to vše potvrzuje správnost fortifikace potravin a potravinových doplňků vitaminem D, zvláště pro skupiny obyvatel s rizikem jeho nedostatku.
Zdroj: Michaela Weissová /www.slunecnyzivot.cz/