Jak to tedy vlastně s tím působením běhu na naše tělo je
Stále jsme zahlcení velkým množství vzájemně protichůdných informací o působení sportovní činnosti na lidský organizmus. Proto jsem se trochu podíval po různých informacích a vybral názor lékařů na některé aspekty související se správným životním stylem, které by vás mohly zajímat.
Oxidační stres
Lidský život není možný bez kyslíku a okysličování, tedy bez oxidace. O tom se není třeba bavit. Jako vedlejší produkt oxidace a látkové výměny se tvoří tak zvaný reaktivní kyslík neboli volné radikály, které intenzivně chemicky reagují s molekulami našich tělesných tkání. Jejich funkce a integrita je tím narušena. Za normálních okolností by měla být tvorba kyslíkových radikálů a jejich odstraňování v rovnováze. Situace, kdy si organismus nemůže vlastními silami poradit s odstraněním radikálů a dalších škodlivin z nich vzniklých, se nazývá oxidační stres.
Oxidační stres se podílí na celé řádě nežádoucích stavů a nemocí
Například předčasné stárnutí, srdeční infarkt a mozková mrtvice, stařecká porucha zraku, bolesti a záněty kloubů, špatné hojení ran, rakovina a jiné nádory, narození poškozených dětí, porucha imunity.
Negativně se v našem prostředí na oxidačním stresu podílí zejména cigaretový kouř, výfukové plyny a další znečistění životního prostředí. Dále nadměrná psychická a fyzická zátěž, alkohol, ultrafialové a radiační záření a některé léky.
Běhání má své pro i proti
Zajímavá situace je u fyzického cvičení. Lékaři doporučují pravidelnou pohybovou aktivitu jako prevenci většiny civilizačních nemocí. Vědecké studie prokazují nižší výskyt, menší komplikace i nižší úmrtnost na onemocnění srdce, cukrovku a některých nádorů u osob pravidelně sportujících oproti osobám neaktivním. Sportovci také pomaleji stárnou a dožívají se vyššího věku v lepší kondici.
Na druhé straně je každá fyzická zátěž doprovázena velkou spotřebou kyslíku a následně tvorbou značného množství volných radikálů.
Sportování tedy jednak našemu tělu prospívá a jednak ho poškozuje. Úkolem lékařů je poskytnout třeba zrovna běžcům ke sportování takové podmínky a informace, aby si fyzickou aktivitou své zdraví upevňovali, což splňuje rekreační a výkonnostní sport a jen co nejméně narušovali. To platí pro vrcholový sport.
Co tedy rozhoduje
Účinek oxidačního stresu na organismus záleží na naší genetické výbavě. Pak na stupni trénovanosti a pravidelnosti tréninku. Stejně tak na jeho intenzitě a potom na délce trvání tělesné zátěže. A samozřejmě na výživě a životosprávě, včetně antioxidačních doplňků výživy.
Genetická výbava
Každý z nás má vrozenou a určenou antioxidační kapacitu. Jedná se hlavně o enzymatické systémy, které volné radikály odbourávají. Jsou to třeba Superoxid-dismutáza, Glutathion-transferaza, Glutathion-peroxidasa.
Pravidelnost a dlouhodobost cvičení
Pokud běháme pravidelně, alespoň 3x týdně, uvolňování kyslíkových radikálů se postupně snižuje jak v klidu mezi jednotlivými tréninky, tak při vlastní fyzické aktivitě. Výsledkem je nejen výborná fyzická kondice, ale i snížený oxidační stres.
Negativním příkladem mohou být jednorázové a kampaňovité akce, jako třeba Pražský maratón, které vedou u netrénovaných k extrémnímu oxidačnímu stresu. Riskantní je intenzivní sportovní aktivita také pro osoby starší, včetně bývalých sportovců, neboť schopnost vyrovnat se s oxidačním stresem se ztrácí bez pravidelného tréninku i s věkem.
Délka trvání a intenzita jednorázové zátěže
Po velmi dlouhé a intenzivní zátěži, zejména po ultramaratónských bězích, přetrvává oxidační stres i několik týdnů a organismus je celou tuto dobu náchylný k poškození. Naopak po rozumném, asi 30 minutovém, cvičení trvá oxidační stres jen desítky minut a organismus po této době velmi brzy přechází do výhodného antioxidačního stavu.
Výživa a antioxidanty
Antioxidanty jsou všechny látky, které jsou schopné zachytit volné radikály, včas s nimi reagovat a vytvořit tak neškodné sloučeniny, čímž brání oxidačnímu poškození. Používají se nejen v medicíně na ochranu našeho zdraví, ale i v potravinářství k ochraně potravin.
Pro lidské zdraví mají význam antioxidanty ve výživě. Přirozené antioxidanty obsahuje čerstvé ovoce a zelenina a správně konzervované rostlinné produkty. Mezi nimi například čaj, káva, sušené ovoce a byliny nebo i víno. Jedná se hlavně o bioflavonoidy a polyfenoly. Jako třeba resveratrol ve víně, daidzein a genistein v sojových bobech, karotenoidy v obilných zrnech, barevné zelenině a v ovoci. Vitamin C a vitamin E v listové zelenině a katechiny v zeleném i černém čaji. Antioxidační aktivita velmi rychle klesá nesprávným skladováním. Nahnilé nebo plísněmi napadené rostlinné produkty postrádají antioxidační aktivitu a naopak mohou oxidačními účinky škodit.
Antioxidační doplňky výživy
Jednoznačně pro všechny sportovce je vhodný zvýšený přísun antioxidantů. Pro zdravé, mladé, pravidelně a lehce cvičící osoby by měla stačit zdravá výživa s přirozenými antioxidanty ve formě zvýšeného přísunu čerstvého ovoce a zeleniny.
Zvýšenou vnímavost k oxidačnímu stresu při sportování mají tito lidé:
Chronicky i akutně nemocní. Dále zotavující se po úrazech. Pak lidé žijící ve vysokém stupni psychického stresu. Samozřejmě kuřáci. Ti co pobývají ve znečištěném a nevhodném životním prostředí. Lidé s genetickou zátěží výše uvedených nemocí v rodině. Určitě pak osoby starší a ti, co příliš často a příliš intenzivně či nezvykle cvičí.
Tyto rizikové skupiny by měly kombinovat zdravou výživu s antioxidačními doplňky výživy a tím předcházet chronickým poškozením, která mohou vést k nucenému ukončení sportování nebo k invaliditě.
Antioxidační doplňky mají obsahovat hlavně vitamin E, vitamin C, selen a přírodní antioxidanty, tedy bioflavonoidy.
Používání antioxidačních přípravků sice při sportování nezlepší výkonnost, ale příznivě se projeví v prevenci onemocnění a úrazu a také ve fázi regenerace.