Trénink - klidová tepová frekvence a nemoc

Klidová tepová frekvence a nemoc

Na rozdíl od běžně tradované představy není klidová TF úplně ideální metoda jak odhalit hrozící virózu.

Něco se v organismu děje

Příčiny vyšší klidové TF jsou komplexní a zahrnují několik ovlivňujících faktorů. Potíž je v tom, že všechny (možná kromě psychiky) nastávají až ve chvíli, kdy viróza naplno propukne a je neodvratitelná. Rozhodně ale může klidovka posloužit k relativně objektivnímu potvrzení faktu, že to nemoc myslí vážně a že se nám to nezdá (což je mnohdy docela potřeba :-)

Zvýší se teplota

Především na virózu reaguje organismus jako na stav ohrožení – podle toho také nastaví autonomní řídící systém. Je zajímavé, že toto přenastavení má charakter velmi podobný stavu, ve kterém se nachází běžný, netrénovaný člověk. Jako kdyby byl pro překonání virózy příznivější základní, tréninkem nemodifikovaný řídící algoritmus.
Při viróze, zejména při viróze doprovázené horečkou roste metabolický obrat (nějak se to teplo vyrobit musí) a tím i základní „volnoběžná“ spotřeba kyslíku. Při stejné přenosové kapacitě musí tedy protéct stejným úsekem oběhu větší množství krve. Také odvod vyšší produkce tepla si žádá zvýšit krevní tok zejména kůží, aby se teplo odvedlo do okolí – neboť účelem teploty není uvařit se.

Faktor psychiky

Poslední nezanedbatelný faktor je v případě nemoci opět psychika. Diskomfort při viróze sám o sobě působí citelné snížení tolerace vůči všelikým životním ústrkům a když je navíc tím ústrkem nemožnost trénovat nebo závodit... V praxi to tedy vypadá tak, že, vědomi si bující nemoci z ostatních příznaků, rozrušeně očekáváme vysokou klidovku a tedy jí máme.

Pozor na předčasný trénink

Nemůže li sloužit klidová TF jako varování před hrozící chorobou, poslouží o to lépe jako bezpečný ukazatel jejího konce. Ukazuje se totiž, že přenastavení do netrénovaného režimu přetrvává ještě zhruba týden po vymizení viditelnějších příznaků virózy a projevuje se nejen v klidu, ale hlavně při zátěži. 
Hlavními příznaky jsou vyšší a neklesající tepová frekvence i při nízkém zatížení, zadýchávání se, ale i jiná práce s teplem – abnormální pocení a rudnutí obličeje. Také je důležité vědět, že po dobu tohoto „výjimečného stavu“ odmítá organismus reagovat na zátěž příslušnou adaptací (tedy tím, co od tréninku chceme) a při příliš násilném pokusu o převýchovu si dokonce tenhle režim zafixuje jako normální a je velmi těžké ho donutit ke změně.

Počkejte, až se klidová TF vrátí k normálu

Rozumný sportovec (kolik jich ale je? :-) proto počká, až se jeho klidová TF vrátí alespoň na dva až tři dny k hodnotám blízkým těm předchorobným. Na dva až tři dny proto, že alespoň podle mé zkušenosti dochází zhruba po dvou až třech dnech nemoci ke klamné úlevě a poklesu klidové TF. Zřejmě to odpovídá ústupu virové složky, na kterou ovšem hned nasedá superinfekce bakteriemi, využívajícími viry proražená okna v obraně.

Zdroj - www.sportvital.cz – Vše, co potřebujete vědět o zdraví a sportu.

Autor článku: MUDr. Ondřej Vojtěchovský