Představujeme: Václav Gottwald

Představujeme: Václav Gottwald

Představujeme: Václav Gottwald - z hokejisty běžcem

 

Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let minulého století se po Vyškovsku proháněli velmi dobří vytrvalci. Takoví tu už bohužel nejsou a jistě nezaškodí si je občas připomenout. Jedním z nich je i Václav Gottwald.

 

Dětství na vesnici, to byla vždy záruka všestrannosti.

Jako tenkrát každý normální vesnický kluk začal Vašek sportovat již od útlého věku. Věnoval se každému druhu sportu, který se v jeho rodných Hruškách provozoval. Na prvním místě byl ovšem hokej, který zde má obrovskou tradici, dále cyklistika, volejbal, stolní tenis a gymnastika. Od šesté třídy hrál také fotbal za Křenovice.

Běžecké začátky.

„Běhat jsem začal systematicky až od konce deváté třídy. To mě oslovil po vyhraném závodě ve Slavkově vedoucí zdejšího atletického oddílu pan Újezdský. Měl jsem z toho velikou radost, protože běh mě moc bavil už na škole v Křenovicích, kde jsme měli výborného tělocvikáře pana Ondru. Před každou hodinou jsme museli na rozcvičení oběhnout okruh kolem sportovního areálu (asi 1 km). Nikdy jsem nedoběhl jinak než na prvním místě,“ popisuje své běžecké začátky Václav Gottwald.

Učiliště všechno změnilo.

 Po nástupu na učiliště v Brně ho trénoval Jiří Sequent, který tam byl zaměstnaný jako vychovatel na internátě. Až v té době kvůli vysokým tréninkovým dávkám přestal hrát hokej. Vaškův mladší bratr pak hrál dál za mládežnické týmy Ingstavu Brno, ale on dal přednost běhu.

Po vojně dosáhl nejlepších výsledků.

 Po vyučení narukoval na vojnu do Klatov, kde měl možnost v osobním volnu trénovat a závodit.

Po návratu z vojenské základní služby domů si našel práci ve Slavkově a začal již běhat sám bez odborného vedení. A výkonnost mu šla progresívně nahoru. Závodil kolikrát v sobotu i v neděli a někdy absolvoval i dva závody v jednom dni. V té době na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let byl na všech závodech v širokém okolí vždy v popředí a řadu z nich také vyhrál.

Nejkvalitnější sezóny měl Vašek ovšem v letech 1977 a 1978.

V krajském přeboru v přespolním běhu byl druhý a na 10000m na dráze na KP třetí.

Na běhu Velká Morava v Mikulčicích zaběhl 10 km za 31:43,4.

Vyhrál v tu dobu velmi dobře obsazovaný běh O cenu moravských skláren Květná.

V závodě Kolín – Velký Osek – Kolín doběhl čtvrtý na 20 km za 1:04:54. Mimochodem, tehdejší maratónský reprezentant Řezáč skončil až dvanáctý za 1:06:55.

Na podzim zaběhl traťové rekordy na lyžařských bězích v Útěchově a Hořicích.

V přípravném období dokázal Václav naběhat až 670 km za měsíc, ale nikdy nezvládl dokončit maratón.

Bohužel v dalších letech po narození druhého potomka mu zbývalo již tak málo času na trénink, že se běh postupně dostával na druhou kolej.

Osobní rekordy na dráze:

100m:      12,2 - 1971 Slavkov                             3000m:             8:49,6 - 1978 Brno

200m:      25,6 - 1971 Znojmo                             5000m:           15:09,8 - 1978 Brno

400m:      58,3 - 1972 Kroměříž                          10000m:         31:59,7 - 1978 Gottwaldov

800m:   2:09,5 - 1973 Brno                                 3000m přek.: 10:04,0 - 1976 Brno

1500m: 4:11,8 - 1983 Vyškov                             hodinovka:    18048m – 1981 Hluk

Osobní rekordy mimo dráhu:

10 km: 31:55,4 – 1978 Běchovice               25 km: 1:20:30 - Šaratice 1978

10 km: 31:43,4 – 1978 Mikulčice               20 km: 1:04:54 – KVOK  1978

Co dělá v současné době?

Přestože nikdy nedokončil maratón, o to víc ho lákají extrémní závody. Loni s kamarádem absolvoval Beskydskou sedmičku. Přípravu absolvoval minimální, protože měl jedno zranění za druhým. Jeho parťáka zase bolelo koleno. Chtěli oba hlavně dojít do cíle, ale nakonec z toho byl celkem slušný čas 19:30:12 a deváté místo v kategorii hobby nad 50 let. Celkově pak 168 místo z 1062 týmů na startu.

„Po závodě jsem se sotva postavil na nohy, ale letos už jsme znovu přihlášení a předtím ještě na Radegastovu výzvu a Valašský hrb. Jsou to nezapomenutelné zážitky,“ usmívá se Vašek při vzpomínkách na tento superextrémní závod. „A podobné zážitky mám také z vysokohorské turistiky. Miluji hory a mám rád lidi, co se v nich pohybují,“ vyznává ještě ze své velké lásky k horám.

A jsme na začátku.

Kolotoč života se dotočil tam, kde kdysi začínal. Asi před deseti lety po dlouhé době začal opět hrát hokej. V tu dobu zrovna se synem stavěli dům a on neměl čas na běhání, tak jezdili hrát brzy ráno do Brna.

Teď se schází jejich tým každý pátek večer ve Vyškově. Hokejová sezóna mu začíná koncem září a končí začátkem dubna. Na víc nic už čas moc nezbývá.

„Bohužel s běháním to moc nejde dohromady, ale hokej mě i na stará kolena hodně baví,“ říká s úsměvem Václav Gottwald, elitní moravský vytrvalec, který dokázal vyhrát snad všechny závody v okolí.

Autor: Zdeněk Smutný

24.5.2014