Představujeme: Marie Hynštová – nikdy není pozdě
Jedním ze základních stavebních kamenů AK Drnovice je excelentní vytrvalkyně a vrchařka Marie Hynštová.
S pravidelným běžeckým tréninkem a závoděním začala až relativně dost pozdě, ale i přesto se dokázala vyšvihnout velmi rychle až do naší širší špičky a ve své věkové kategorii pak mezi světovou elitu. Její výkony ji ve veteránských kategoriích řadí u nás mezi absolutně nejlepší a je jen škoda, že se nezačala věnovat běhu a závodění o trochu dříve. Přece jen věk, ačkoliv se to možná zrovna u ní nezdá, ovlivňuje velmi znatelně možnost dosažení nejlepších možných výkonů, kterého je každý člověk schopen dosáhnout vzhledem ke svým dispozicím.
A třeba zrovna u Marie Hynštové, pokud se použije přepočítací věková kalkulačky, tak její výkony by byly v optimálním věku na úrovni našich současných nejlepších žen.
Jen tak pro zajímavost uvedu některé její nejlepší výkony:
5000m – 19:54,27 – český veteránský rekord na dráze v té kategorii, ve které ho zaběhla
10 km silnice – 40:30
Půlmaratón – 1:33:25
Za svoji závodní kariéru zvítězila v desítkách závodů a to i někdy, zejména před pár roky, absolutně. Ve své kategorii moc konkurentek u nás nemá, ale jak říkám, roky nejdou zastavit.
Vyjmenovat některé výsledky by bylo zbytečné. Má řadu veteránských titulů mistryně České republiky. Ty snad už ani nejde spočítat.
Na mezinárodním poli se poprvé představila na Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu na Dolní Moravě v roce 2008 a hned nesmírně úspěšně.
Doběhla ve své kategorii na třetím místě a společně s Blankou Paulů pak získaly titul mistryň světa.
Příští rok už v Zagrebu na MS v běhu do vrchu nedosáhla na medaili, ale doběhla i tak na skvělém čtvrtém místě.
Další MS veteránů absolvovala až po dvou letech a v italské Paluzze si vedla fantasticky, protože dokázala vybojovat individuální stříbro a v družstvech pak skončil český tým na třetím místě.
V roce 2013 proběhlo mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu opět u nás v Janských Lázních a tam opět v družstvu s Blankou Paulů vybojovaly stříbro, ačkoliv měly stejný součet bodů s vítěznými němkami. Rozhodlo umístění třetí členky družstva a to bylo o jedno místo horší než u německého mančaftu.
Tam pak v nabité konkurenci doběhla na šestém místě.
To je asi tak ve zkratce rychlý přehled nejlepších výsledků. Pro názorný obraz toho, že nikdy není pozdě začít běhat, to myslím dokonale stačí.
Autor: Zdeněk Smutný
12.1.2014