Lukáš Soural druhý ve Znojmě a také v Kyjově jsme byli vidět

Lukáš Soural druhý ve Znojmě a také v Kyjově jsme byli vidět

Na jeden z nejstarší závodů na Moravě jsme se opět stejně jako loni rozjeli na Štěpána podívat a proběhnout se i po trase, kde jsme se rvali s časem i soupeři už za mlada.

To je neskutečné, jak to letí. A jak je nás pamětníků čím dál míň.

Znojmo

Ve středu na Boží hod se běžel ve Znojmě Vánoční běh Elektrokov Znojmo.

Zajímavostí je, že v tento den se u nás závodí jen ve Znojmě. A česká televize byla u toho.

Na startu stál samozřejmě Lukáš Soural a vedl si opět výborně. Celkově doběhl druhý a v kategorii mužů nad 40 let vyhrál.

Kyjov

Tradiční sestava ze závodů z poslední doby se objevila na startu i v Kyjově. Samozřejmě na startovním roštu stála naše běžecká elita, a to ve všech věkových kategoriích.

Simona Grulichová tam i přes nemoc podala výborný výkon. Bohužel věkové kategorie žen jí v tomto závodě nepřály, a tak skončila na nepopulárním čtvrtém místě.

Lucie Kolmašová také v Kyjově potvrdila parádní formu z poslední doby. Zlepšila si osobní rekord na této náročné trati o víc jak dvě minuty a nejvíc ji potěšilo, že v lítém souboji porazila i Petra Halase a v kategorii ženy nad 35 let doběhla čtvrtá jen 12 vteřin za třetí ženou.

A to je Petr Halas na tom velmi dobře a mezi padesátníky usiluje o prvenství v Moravsko -Slovenském běžeckém poháru. I dnes předvedl solidní výkon. V nabité kategorii čtyřicátníků obsadil 17. místo.

Zdeněk Kolmaš se přijel velmi opatrně proběhnout po nepříjemném zranění a dlouhé rekonvalescenci, ovšem na výkonnosti mu ta pauza moc neubrala. Odběhl závod na velmi slušné úrovni. v davu mužů nad 40 let sknčil na 45. místě. A nezapomněl si vyzkoušet stupně s putovním pohárem závodu v ruce.

Také Matěj Halas se statečně rval se staršími soupeři v kategorii dorostenců, kde nakonec skončil pátý.

I Anežka Halasová zabojovala. Mezi juniorkami vystoupala na stupně na třetí místo.

A nakonec tedy já. Mám prý o sobě psát pozitivně. Nevím, co je pozitivního na tom, že jsem kopce lezl pomalu po čtyřech a s cepínem v ruce a dolů jsem se řítil jako ve zpomaleném filmu. Ale budiž.

Každý kopec na trati mi připadal vyšší jako Mount Everest a celou trať jsem si protrpěl

až do morku kostí. Abych pravdu přiznal, vůbec jsem v tom davu běžců nehledal závodníky ve své věkové kategorii mužů nad 65 let. Spíš jsem se to snažil nějak přežít.

Tolik let jsem do Kyjova jezdil závodit a nikdy se mi tam nedařilo.

A představte si to překvapení, když mě postavili na stupně na druhé místo. Kéž by to bylo po výkonu, který by mě uspokojil.

Ovšem nakonec musím přiznat, že mi to udělalo radost, přestože nejlepší borci nepřijeli.

Opět někdo z nás dospělých stál v Kyjově na stupních vítězů a překvapivě jsem to byl já. Kdybych nebyl tak promrzlý, dokonce bych se i při vyhlašování usmíval. Tak to byl jen ztuhlý škleb, protože kosa tam byla opravdu od rána neskutečná.

Foto Jana Halasová: www.rajce.idnes.cz/smutnasgirl/album/stepansky-beh-kyjov

Foto: www.rajce.idnes.cz/zdeneksmutny/album/stepansky-beh-kyjov-26-12-2024?

Náměšť na Hané

A to myslíte, že to byl konec? Ale kdepak. Že neuhádnete, v které hlavě se zrodilo, že bychom mohli stihnout ještě přejet do Náměšti na Hané ke Karlovi Pikalovi na Štěpánský běh?

Myslím, že je to všem jasné, že tohle nemohlo napadnout nikoho jiného než Lucii Kolmašovou. Tak jsme se tedy řítili cestou necestou, polem nepolem, až do Náměšti.

Karel nečekal jako obvykle. Do startu nám chybělo 10 minut, ale stihli jsme to alespoň reprezentativně odklusat. A v tombole posbírat nejlepší ceny. Jako poslední jsem byl tradičně vylosovaný já. Co na to říct. Tak to prostě je.

Ale hlavně i na tak prestižním závodě, jakým Štěpánský běh v Kyjově je, nás bylo dobře vidět.

A jsem moc rád, že pořád aspoň ti skalní členové AK Drnovice dál závodí a předvádí neustále výborné výkony.

Zdeněk Smutný