Lucie Kolmašová třetí v Pasece, Lukáš Soural první a Petr Halas třetí v kategoriích na Slovensku

Lucie Kolmašová třetí v Pasece, Lukáš Soural první a Petr Halas třetí v kategoriích na Slovensku

Lucie Kolmašová třetí v Pasece, Lukáš Soural první a Petr Halas třetí v kategoriích na Slovensku

 

V sobotu odpoledne pokračoval Moravsko -Slovenský běžecký pohár v Borském Svätém Juru. V příšerném vedru si všichni hrábli až na dno svých sil. A v neděli večer se běželo o body do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje v Pasece.

 

Kuřimská Nová Ves

V sobotu ještě místo toho, aby přijela k nám, startovala na Halda runu Adéla Uhrinová a doběhla tam na čtvrtém místě.

 

Borský Svätý Jur

Po dopoledním startu v Nemojanech se rozjel Lukáš Soural na Slovensko a Petr Halas s dětmi také.

Lukáš Soural tam doběhl celkově čtvrtý a kategorii nad 40 let vyhrál.

Petr Halas v Moravsko-Slovenském poháru pravidelně boduje umístěním na bedně, a i tentokrát doběhl třetí mezi padesátníky.

Anička Halasová pak vybojovala čtvrté místo mezi nejmladšími ženami.

Anežka Halasová tam ovládla kategorii juniorek, když s přehledem vyhrála.

A Matěj Halas se mezi dorostenci také neztratil, vybojoval třetí místo.

 

Paseka

Do Paseky na večerní nedělní Koblížkový pasecký běh jsme se rozjeli jen vyklusat. Co myslíte, jak to dopadlo?

Jediný, kdo měl rozum a závod si v klidu odklusal, byl Zdeněk Kolmaš. Taky už měl ráno naběhaných 18 km a celkem dnes dal 30 km.

Já to s Lucií Kolmašovou rozběhl rozumně. Až na vrchol stoupání i po výběhu po schodech to bylo přijatelné tempo. Jenže pří sbíhání z kopce se to zvrtlo. Nejdřív jsme utrhli jednu soupeřku a pak letěli z kopce dolů dál. O výklusu už to nebylo. Tempo těsně nad 4 minuty na km se v některých částích v seběhu dostalo i hrubo pod 4 minuty.

Letěli jsme jako o život a já už si tak připadal. V posledním kilometru mi přestaly fungovat nohy a jen tak jsem utrousil do éteru, aby Lucie věděla, jak na tom jsme, že je před námi její další soupeřka, jestli chce, ať jde, že já už nepůjdu rychleji. 

To bylo jako povel: „Buldoku trhej,“ jak to přesně trefil Zdeněk Kolmaš. Zavětřila kořist, kopla do vrtule a zmizela mi z obzoru. Jen se za ní vířil prach a ruloval asfalt. Samozřejmě ji dostihla, a ještě kus i utekla. Tím pádem celkově doběhla třetí v ženách a v kategorii nad 40 let druhá.

No, a já jsem dostal v posledním kilometru pěkný kartáč. Už dva kilometry před cílem jsem měl nohy jako železobetonové sloupy, funěl jako sentinel a byl na odpis. Tak akorát na křížek u silnice. Křižoval jsem po cyklostezce jako plachetnice v protivětru a ten proklatý cíl byl pořád v nedohlednu. Nohy už nešly zvedat, jen jsem je vláčel po asfaltu pod sebou a nemohl jsem ani dolézt za cílovou čáru. No řekněte, je mi tohle zapotřebí. Dva závody po sobě. Myslel jsem, že už jsem po loňském podzimu, kdy jsem se takhle odrovnal na půl roku, dostal rozum. Je vidět, že pořád ještě ne. Jen na okraj, mezi šedesátníky jsem skončil třetí.

 

Foto: www.rajce.idnes.cz/zdeneksmutny/album/koblizkovy-pasecky-beh-paseka-14-7-2024? 

 

Tak snad jsem nějak dal dohromady všechny výsledky. Nevím, jestli ještě někdo někde neběžel, když mi to nenahlásíte, tak to většinou nezjistím. Myslete na to všichni.

 

Zdeněk Smutný